Bulhary

Obec Bulhary se rozkládá na pravobřežní terase nad řekou Dyjí v nadmořské výšce 170 m. Okolí obce bylo od nepaměti osidlováno pro velmi úrodnou půdu a blízkost vodního toku, který lákal všechny druhy zvěře žijící v okolní krajině k uhašení žízně a řeka s údolní nivou k migrací do nových oblastí. Nejstarším kosterním pozůstatkem nalezeným v obci byl nález části žeberního oblouku mořské krávy (sirény), který se našel v hloubce 15 metrů při kopání studny u domu č. 226 a pochází z období třetihor (65–2 miliony let před letopočtem). Sportovní rybářství má v obci dlouholetou tradici, sahající do historie o čemž svědčí i ryby v obecním znaku. Celé generace rybářů píší historii místní rybářské organizace, která se svou dobrovolnou činností stará o revíry a dostatek ryb. Rybářské revíry Dyje kolem Bulhar jsou vyhlášenou a vyhledávanou lokalitou rybářů z celé republiky.

Rybí přechod

Na řece Dyji pod obcí Bulhary se nachází pohyblivý jez o třech polích každý s délkou 15 m. Jez má výšku okolo 2,5 m a jeho cílem je zvednout hladinu vody a umožnit tak vodu dostat přepouštěním mimo hlavní koryto. V tomto případě se část vody převádí do Zámecké Dyje, která protéká až kolem lednického zámku, kde se pak po dalším kilometru vlévá do původního nezregulovaného koryta řeky Dyje. Díky zvýšením hladiny nad jezem je možné takto využít výškový rozdíl pro výrobu elektrické energie v malé vodní elektrárně, která je součástí jezu. Voda tak samospádem roztáčí dvě vodní turbíny, které dokážou za rok vyrobit takové množství elektrické energie, která dokáže pokryt spotřebu energie pro více jak 1 000 domácností.

Výstavby jezů, přehrad, splavů a dalších příčných objektů na vodních tocích však nepřináší jen pozitivní efekt. Zvýšením hladiny vody nad jezem řeka přichází o svůj přirozený charakter a z proudící vody se tak stává stojatá voda. Pro řadu živočichů, kterými jsou především ryby, se tak jez stává nepřekonatelnou bariérou, která jim brání v migraci. Migrace ryb a řady vodních živočichů je někdy otázkou metrů, ale mnohdy i tisíce kilometrů. Důvodem migrace může být pohyb za zdroji potravy, ale především z důvodu hledání lepších podmínek pro rozmnožování. Řada našich řek, tak přišla kvůli překážkám v tocích za posledních dvě stě let o některé do té doby běžné druhy ryb. Od 90. let minulého století se u nás začínají budovat rybí přechody, které mají rybám pomoci v překonání těchto překážek.

Rybí přechod

je umělá stavba na vodním toku, která má za úkol zajistit rybám jejich přirozený pohyb při migraci. Přechody se staví jako součást jiných vodních děl na toku (jezy, malé vodní elektrárny, plavební komory), které by samy o sobě tok přehradily bez možnosti průchodu ryb. Hlavním důvodem výstavby přechodů je zachování života v řekách a jeho co možná největší diverzita. Jako základní požadavek pro návrh přechodu je nutno znát skladbu ryb, které žijí v konkrétní řece. Musíme také znát zákonitosti jejich migrací a nároky na průchodnost toku.