Lednice

Obec má za sebou bohatou a pohnutou historii. Tento fakt byl ostatně v roce 1996 oceněn zápisem do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Součástí obce je od roku 1966 i blízká osada Nejdek jako její místní část. Nejdek leží asi 3 kilometry severozápadním směrem od Lednice a v minulosti to bylo významné hradisko. Katastr obce leží dílem v nivě řeky Dyje, dílem na vysoké terase a zasahuje i do nivy potoku Včelínku. V nivě Dyje vytváří řeka soustavu bočních ramen a kanálů, které mezi sebou svírají pás lužních lesů a nivních luk, z nichž část byla ovšem v minulosti rozorána. Význačné hnízdiště vodních ptáků chrání národní přírodní památka Pastvisko u Lednice, zbytek typické podyjské tůně najdeme i v přírodní památce Květné jezero.


Zámecký rybník

Téměř každý návštěvník Lednice určitě nevynechal možnost se projít zámeckým parkem, jehož dominantu tvoří Zámecký rybník, jenž je součástí krajiny Lednicko-valtického areálu zapsaného na seznamu světového dědictví UNESCO. Zámecký rybník je součástí Národní přírodní rezervace Lednické rybníky a byl vybudován v roce 1811 v místech meandrů řeky Dyje, ze které je v současnosti také napájen. Jeho velikost je necelých 30 ha a jeho součástí je i řada různě velkých ostrovů. Některé z nich jsou pomocí mostů propojeny a návštěvníci si tak mohou projít okružní trasu od samotného zámku k minaretu a zpět a pokochat se tak unikátní krajinou, která zde vznikla díky práci několika generací nejlepších zahradníků, umělců a architektů.

V roce 2021 byly zahájeny dlouhodobě připravované práce na revitalizaci zámeckého rybníka, které mu mají za cíl vrátit původní podobu a zachovat jeho přírodní hodnoty. Práce spočívaly v odbahnění mokrou cestou, tzv. sacím bagrem, který pluje na hladině a odebírá bahno ze dna, které je pak potrubím odváděno na určenou plochu k vyschnutí. Následovat pak mají práce na odbahnění pásovými bagry ve vypuštěném rybníce. Odtěžený sediment bude částečně použít na opravu břehů a ostrovů tak, aby dosáhly opět své původní velikosti. Práce by měly být dokončeny nejpozději do konce roku 2023.

Volavka popelavá
(Ardea cinerea)

je velký veslonohý pták z čeledi volavkovitých. Je hojně rozšířená, vyskytuje se na všech kontinentech východní polokoule s výjimkou Austrálie a živí se zejména rybami. V Evropě se jedná o největšího zástupce volavek. Volavka popelavá je velký, silně stavěný pták. Dorůstá 84-102 cm, v rozpětí křídel měří 155-175 cm a dosahuje hmotnosti mezi 1-2 kg. Jejím nejnápadnějším znakem je dlouhý štíhlý krk a dlouhé končetiny, které ji umožňují pohybovat se i ve větších hloubkách. Je naprosto nezaměnitelná, ze spodní strany špinavě bílá a svrchu šedá s růžovožlutým zobákem, tmavým pruhováním na krku, černými konci křídel a tmavými prodlouženými pery na hlavě.

Některé ostrovy jsou významnými hnízdišti pro řadu druhů ptáků. Od roku 1932 jsou zde známy kolonie kvakoše nočního a volavky popelavé, které zde v počátcích hnízdili v počtu několika desítek párů. Aktuálně zde však každý rok hnízdí něco okolo dvou stovek párů obou druhů a jedná se tak zde o naši nejstarší a nejvýznamnější kolonii. V posledních letech také můžeme pozorovat na hnízdech čápa bílého nebo kormorána velkého. Volavky popelavé nacházejí v okolní lužní krajině ideální podmínky a bohaté zdroje potravy. Živí se rybami, obojživelník, plazy a drobnými savci. Typické pro volavku je její esovitě zahnutý krk, který se nemůže splést s žádným jiným ptačím druhem.