Přítluky
Obec Přítluky a místní část Nové Mlýny leží v nadmořské výšce 165 metrů nad mořem, na skvěle položeném místě v jižní části Jihomoravského kraje. Na úpatí Přítlucké hory, v nejcennějším zbytku nivy Národn přírodní rezervace - Křivé jezero - rozprostírající se na 119 hektarech. Představuje typickou ukázku biotopů lužních lesů jižní Moravy a je významným hnízdištěm pro mnoho druhů ptáků. Na pravém břehu řeky Dyje pravidelně ve vrbách hnízdí husy velké, luňák hnědy a také orel mořský. Přímo zde také hnízdí lesní kolonie čápů bílých, černých, kolonie kormoránů velkých a jiných. Rezervace je také součástí mezinárodně významného mokřadu – Mokřady dolního Podyjí.
Národní přírodní rezervace (NPR) Křivé jezero
Národní přírodní rezervace se nachází v pravobřežní části řeky Dyje pod silnicí spojující Milovice a Nové Mlýny v nadmořské výšce 163–165 m. Oblast už byla v roce 1973 vyhlášena za zvláště chráněné území. V předválečném období bylo území mnohostranně využíváno k pastvě dobytka, louky částečně i na seno, vrby byly ořezávány na hlavu a les byl využíván jako zdroj paliva i stavebního dříví. Důvodem ochrany byla ochrana do té doby přirozeně zaplavovaného lužního lesa v původním meandru řeky Dyje, podmáčenými loukami s hlavatými vrbami, slepými rameny a porosty lužního lesa. V době vyhlášení zde dokonce hnízdily husy velké unikátním způsobem na hlavatých vrbách.
Území rezervace a jeho okolí bylo výrazně negativně ovlivněno vodohospodářskými úpravami, které spočívali v napřímení a zahloubení řeky Dyje a vybudování soustavy Novomlýnských nádrží. Dolní nádrž Nové Mlýny byla napuštěna během let 1989 a 1990. V té době proběhla akce ochránců přírody zvaná DNO, během které byly přeneseny vzácné druhy rostlin lužních lesů jako např. ladoňka dvoulistá z území pod Pavlovem a několik tisíc jedinců bledule letní. V rámci vodohospodářských úprav byl v území rezervace vytvořen na zbytcích odvodňovacích kanálů systém vodních kanálů umožňující umělé povodňování v rezervaci.
Vrba bílá(Salix alba)
je obvykle mohutný, rychle
rostoucí strom z čeledi vrbovitých, původní v české flóře. Vysazuje se též jako
okrasná dřevina. Jméno druhu je odvozeno od zbarvení listů, které jsou
světlejší než u většiny jiných druhů vrb. Je to statný opadavý listnatý
strom rostoucí na vlhkých půdách a dosahující výšky 15 až 35 metrů. Roste
rychle, ale dožívá se jen 80-100 let, průměr kmene často přesáhuje 1 m.
Typickým krajinným prvkem na loukách jsou zbytky hlavatých vrb. V minulosti bylo ořezávání vrb na hlavu, tzv. na babku, výhodným spojením pro člověka, který získával pravidelně vrbové proutí, a přírodu, kdy pravidelným seřezáváním vznikají dutiny, které obývá řada druhů brouků. Jedním z nejcennějších a nejohroženějších brouků, který obývá ořezávané vrby je páchník hnědý a kovařík rezavý. Pokud by vrby nebyly dlouhodobě ořezávány, tak by mohlo dojít vahou narostlých výhonů k jejich k rozlomení a tím i zániku životního prostoru pro řadu živočichů. Vrby se tak díky ořezu mohou dožít vyššího věku.