Velké Bílovice
Katastr obce Velké Bílovice náleží k území značně bohatému na archeologické nálezy. Kromě paleolitu a časového úseku od mladší doby bronzové po latén je na bílovickém území reprezentován celý pravěký vývoj, počínaje neolitem a konče slovanským obdobím, celým středověkem i nálezy archeologických památek novověkých. Na území katastru města byla nalezena římská dvouplamenná lampa (0–375 n. l.) z doby, kdy jižní Morava byla součástí okrajových římských provincií Norika a Panonie. Nejvýznamnější archeologickou památkou je velkomoravské pohřebiště v trati "Úlehle", kde bylo odkryto celkem 72 kostrových hrobů z 9. stol. n. l. Vzpomínkou na nález pohřebiště je tzv. Novosádská studna. V místech bývalé nekropole nyní rostou vinice.
Vodní nádrž Velký Bílovec
Vodní nádrž Velký Bílovec se rozkládá západně od vinařské obce Velké Bílovice. Vodní nádrž je vybudována na toku Prušánka pod soutokem pravostranného přítoku Vrbičanka. Prušánka pramení nad Čejkovicemi a pod nádrží dále protéká kolem obce Moravský Žižkov přes Prušánky, Dolní Bojanovice, aby nakonec dotekla až do říčky Kyjovky nad obcí Lužice. V okruhu 10 km se jedná o největší vodní nádrž o ploše větší jak 40 ha. Nádrž slouží k rekreaci, rybářským účelům i závlahám. Slouží také jako retenční nádrž, která může zachytit nemalé množství vody při povodních. Nemalý význam má také jako životní prostor pro řadu vodních ptáků, kteří zde nachází nejen zdroj potravy, místo odpočinku, ale také místo pro rozmnožování a vyvádění mláďat. Jedním z nejzajímavějších vodních ptáků je vhodné zmínit potápku roháč.
Potápka roháč(Podiceps cristatus)
je středně velký vodní pták z řádu potápek a největší zástupce tohoto řádu v Evropě. Vyskytuje se na všech kontinentech východní polokoule, a je tak jednou z nejrozšířenějších potápek světa. K životu přitom preferuje hlubší vodní plochy bohaté na potravu a porosty rákosin, které ji slouží jako úkryt a místo pro hnízdění. Během období rozmnožování je nápadná svými výraznými tmavými límcovými pery, která jsou nejvýraznější při jejich zásnubních tancích, při kterých se obě pohlaví uklání a představují svému partnerovi kusy vodních rostlin, pro které se potápí pod vodní hladinu a která později slouží jako materiál pro stavbu hnízda. Je monogamní (žije v párech) a živí se zejména menšími rybami, které loví pod vodou.
Jedná se o středně velkého ptáka o něco většího jak kachna obecná. Potápka je tažným ptákem a u nás se s ní můžeme potkat od dubna do podzimu, kdy na zimu odlétá především do jižní Evropy. Nejnápadnější jsou roháči v na jaře v době rozmnožování, kdy se obě pohlaví můžou pochlubit svatebním šatem, který se vyznačuje dvojitou chocholkou tzv. rohy na hlavě a barevným límcem kolem krku. Při rozmnožování mnohdy najíždí s nataženými krky proti sobě a proplétají si je a potápí se společně pod vodu. Hnízdo se staví na vodní hladině z vodních rostlin přichycené k rákosí. V sezení na vejcích se střídají oba rodiče a po 28 dnech se líhnou mláďata, která umějí ihned plavat, ale ještě se nepotápějí. Nějakou dobu jsou závislá na rodičích a je vždy pro pozorovatele úžasné vidět, jak rodiče své mláďata krmí a vozí je dokonce na svém hřbetě. Hlavní složkou potravy jsou pro potápky malé rybky, které loví pod vodou, kde dokáže vydržet až 3 minuty a potopit se do hloubky až 20 m. Pod vodou se pohybuje pomocí končetin a kromě ryb loví i vodní hmyz a šneky, pulce či malé žáby.
